Památky

Zvonička před čp. 71

Podle ústního podání první zvon dostala obec darem z jednoho kláštera. V 1.světové válce jej rakouské úřady zabavily pro vojenské účely.

Z války vyšla naše zvonička ve zbědovaném stavu. V prosinci 1918 koupil starosta Jan Kvasnička zvon nový, ocelový, za 205 Kč. Provaz na zvonění si však obec musela vypůjčit. V roce 1920 zastupitelstvo rozhodlo o zakoupeni nového provazu, aby se vypůjčený mohl vrátit. Sloup zvoničky byl zapuštěný hlouběji do země a důkladně ukotven čtyřmi vzpěrami.

V roce 1935 zastupitelstvo přikročilo k radikální změně. U firmy Manoušek v Brně objednalo nový zvon s nápisem Masaryk osvoboditel v ceně 1 078,50 Kč. Podstavec z rozdvojeného stromu upravil tesař František Hořák a stříšku pokryl klempíř Rudolf Albrecht. Kovářské
práce vykonal Václav Albrecht. Ačkoliv byl podstavec zadlabán do starého sloupu, položeného 2 metry v zemi a vzepřen 2 zadlabanými vzpěrami rovněž ukrytými v zemi, přece jen se při zvonění klátil. Proto byla zvonička ještě v roce 1939 zajištěna dvěma táhly ukotvenými velkými kameny.

Původní ocelový zvonek byl tehdy přenesen na Malou stranu, aby zde ohlašoval případný letecký útok. 21.7.1940 byl z příkazu německých úřadů zvon s nápisem Masaryk osvoboditel sundán a poté odvezen pryč z obce. Nahradil ho zvonek z Malé strany, který se zachoval do dnešních časů.

Poslední velká oprava zvoničky byla provedena v roce 1971. Roku 1993 Obecní úřad zajistil nátěry zvonu a konstrukce.

Plastika Umučení Spasitele před čp. 71

V roce 1873 dala Marie Karasová z čp. 1 postavit na místě, kde dříve stával dřevěný kříž, kříž kamenný. Uvedený dřevěný kříž byl přenesen na Malou stranu před čp.36. Na základě návrhu v Obecním zastupitelstvu se začaly v roce 1902 konat procesí a pouti k Božím mukám. O pouti se zde zřizoval oltář.

V knize Královéměstecko z roku 1896 se píše : „V obci stojí kaštany obklopená socha Umučení Spasitelova (kříž) z kamene."

 V roce 2004 byla provedena celková rekonstrukce plastiky.

Socha Neposkvrněné početí Panny Marie

V roce 1873 byl od čp. 71 přenesen před zahrádku čp. 36 dřevěný kříž. Místo něho nechala v roce 1910 Marie Horáková postavit sochu Panny Marie. Tehdy se v obecním zastupitelstvu objevil návrh, aby z výtěžku honitby obec věnovala 44 K na pořízení druhých Božích muk na Malé straně. Návrh byl zamítnut. Obec však přispěla 50 K z obecní pokladny na pořízení sochy Panny Marie.

V roce 1928 schválilo zastupitelstvo návrh, aby byla socha obarvena. V jejím podstavci je vyryt text: „Postaveno z milodarů občanů Dlouhopolských a jiných dobrodinců r. 1910." Pod sochou  je umístěna černá skleněná deska s nápisem „Svatá Panno Maria oroduj za nás!"

V roce 2012 byla dokončena rekonstrukce sochy.

Památník padlým v 1. světové válce

Aby byla trvale uctěna památka padlých a zemřelých dlouhopolských občanů ve světové válce, schválilo obecní zastupitelstvo v roce 1920 návrh Čtenářské besedy Čech na postavení památníku. O jeho zřízení se staral výbor složený ze zástupců zastupitelstva a místních dvou spolků. Památník, dílo sochaře Františka Petery z Chlumce nad Cidlinou, byl slavnostně odhalen 28.10.1921. Celkové náklady na jeho zřízení ve výši 3 436,80 Kč částečně pokryla peněžní sbírka mezi občany a nedoplatek 1 899 Kč vyrovnala obec ze svého rozpočtu.

Roku 1928 bylo provedeno pozlacení písmen na desce památníku. V říjnu 1939 proběhla z iniciativy učitele Františka Rathouského peněžní sbírka mezi občany. Z jejího výtěžku zakoupil materiál, potřebný k osvětlení pomníku padlých. Na památku zesnulých zde svítilo celkem 25 červených žárovek po dobu tří dnů (28.10. - 1.11.). Památník navštívili i Němci a teprve poté byla akce zakázána.

Obecní úřad v roce 1992 zajistil opravu nápisu stříbrnou barvou. Na desce zároveň bylo obnoveno slovo legionář u jména Františka Krupky, které němečtí okupanti přikázali za války vybrousit.

Připomeňme si znovu jména těch, kteří se z 1 .světové války nevrátili:

• legionář František Krupka (čp.91)
• Albrecht Václav (čp.90)
• Barták Jan (čp.92)
• Březina František (čp.97)
• Hájek Alois (čp.9)
• Herčík František (čp.98)
• Horák František (čp.24)
• Janata František (čp.40)
• Konvalina Václav (čp.74)
• Košátko František (čp.17)
• Košátko Josef (čp.17)
• Koutecký Josef (čp.12)
• Kříž František (čp.58)
• Kvasnička Josef (čp.7)
• Kvasnička Václav (čp.83)
• Miláček Václav (čp.21)
• Novák František (čp.75)
• Posejpal František (čp.43)
• Steklý Josef (čp.84)
• Svoboda František (čp.12)
• Tesař František (čp.87)
• Tománek František (čp.29)
• Vokál František (čp.78)
• Zadražil František (čp.87)
• Zlatník Josef (čp.34)

STATISTIKA VOJÍNŮ Z 1. SVĚTOVÉ VÁLKY

DLOUHOPOLSKO:

• v roce 1910 569 obyvatel (276 mužů)
• do zbraně povoláno 115 mužů
• v zajetí 30 padlí, zemřelí, nezvěstní

PŘEHLED LEGIONÁŘŮ:

• Adamec Václav (čp.48)
• Hrdina František (čp.30)
• Hrdina Václav (čp.30)
• Hrdina Jan (čp.35)
• Posejpal Václav (čp.18)
• Volejník Josef (čp.65)
• Tomek Jan (čp.25) 
• Tomek Václav (čp.25)
• Tomek František (čp.25)
• Tomek Josef (čp.25)
• Bydžovský Jan (čp.27)
• Posejpal František (čp.18)
• Albrecht Stanislav (čp.75)
• Albrecht Antonín (čp.90)
• Novák Alois (čp.81)
• Novák Karel (čp.81)
• Novák Josef (čp.81)
• Huček Václav (čp.62)
• Krupka František (čp.91)  

Pomník T. G. Masaryka

8.1.1937 dorost republikánské strany požádal obecní zastupitelstvo o svolení k založení malého parku na prostranství u pomníku padlých. Zastupitelstvo si vyžádalo rozpočet a finanční krytí celé akce.

Žádost opakoval řídící učitel František Rathouský a dosáhl povolení s podmínkou „že to obec nebude nic stát." Práce byly zahájeny 6.3.1937. Zpočátku s chutí, později s ochabujícím nadšením mládeže. Práce byly rozvrženy na dva roky. Nejprve nastalo rozměřování plochy, vázané však pomníkem padlých. Postupně byly zhotoveny sloupky jednoduché besídky a ozdobné plůtky.

V polovině roku 1938 byly položeny základy k pomníku prezidenta, fasádní práce provedl zedník Veselý z Pamětníka. František Rathouský osobně přivezl autem bystu T.G.Masaryka (za 770 Kč) od sochaře Krause z Kopidlna. 16.8.1938 se konala slavnost odhalení pomníku pod záštitou okresního hejtmana Josefa Drábka. Hlavním řečníkem byl bývalý poslanec Václav Vomela z Opočnice. Četné pozvané osobnosti však odradil pošmourný den s drobným deštěm. U pomníku padlým bylo vzpomenuto minulých dvaceti let republiky, poté bylo provedeno odhalení bysty T.G.Masaryka. Čistý výnos oslavy činil 2 002 Kč.

Podzim 1938 občany sblížil a pomník prezidenta se stal předmětem piety a úcty. Patrné to bylo především 7.3.1939 na četných věncích a kyticích. V noci na 30.4.1939 neznámí pachatelé, kteří přijeli autem a mluvili némecky, bystu poškodili. Celá záležitost byla obyvatelstvem odsuzována. Františku Rathouskómu se škody (utlučený nos, vousy a obočí) podařilo odstranit. Obec na opravy přispěla částkou 500 Kč, Kampelička věnovala 300 Kč. Na návrh V.Bydžovského bylo zastupitelstvem odhlasováno dávat z každé zábavy 20 Kč na údržbu pomníku.

Problémy s bystou T.G.Masaryka nastaly především v roce 1940. 6. března zde četnictvo konalo hlídku, aby někdo nepoložil v noci věnec nebo kytici. 21. července byla bysta sundána, neboť došlo v Poděbradech k poškození sochy T.G.Masaryka. 26.11.1940 byl z příkazu okresního úřadu odstraněn podstavec pomníku a násep pod ním srovnán se zemí. Místo dalo zastupitelstvo vyfotografovat a doklady předalo do Kolína. Bystu občané ukryli na zahradě domu čp.17 a kvádry z pomníku zazdil František Hájek do tarasu u rybníka.

Nový pomník s novou bystou T.G.Masaryka dlouhopolští odhalili v roce 1947. Na jeho znovuzřízení se podíleli občané obce  dobrovol nými příspěvky. Náklady si vyžádaly 20 000 Kč. Celý  pomník vytvořil sochař Josef Kraus z Kopidlna.

V 50.letech se Masaryk stal trnem v oku okresním funkcionářům i několika místním občanům. V roce 1957 proto neznámí pachatelé (mluví se o některých dlouhopolských) bystu z podstavce shodili a odvezli.

V roce 1973 vznikly plány na využití podstavce pomníku pro instalaci poprsí Julia Fučíka,  podporované ONV v Nymburce. MNV Dlouhopolsko Fučíkovu bystu, dílo akademického sochaře Jiřího Prádlera, již zakoupilo. K realizaci plánované akce nikdy nedošlo.

Jedním z prvních požadavků dlouhopolských občanů po listopadu 1989 se stalo obnovení pomníku T.G.Masaryka. 14.12.1989 plenární zasedání MNV pověřilo radu zajištěním bysty, protože původní podstavec nebyl zničen. Přání občanů se splnilo až v roce 1991, kdy nové obecní zastupitelstvo objednalo zhotovení portrétu u sochaře Michala Moravce z Hořic v Podkrkonoší. Výdaje byly rychle pokryty dobrovolnou sbírkou mezi občany. Plastiku z bílého pískovce odhalil 28.10.1991 přednosta Okresního úřadu v Nymburce, ing. Šťastný.